Terminologie:
Letecký incident - Událost jiná než letecká nehoda, spojená s provozem letadla, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost provozu. Jedná se o chybnou činnost osob nebo nesprávnou činnost leteckých a pozemních zařízení v leteckém provozu, jeho řízení a zabezpečování, jejíž důsledky však zpravidla nevyžadují předčasné ukončení letu nebo provádění nestandardních (nouzových) postupů. Mezi příčiny incidentů se zahrnují i nepředvídané přírodní jevy (výboje statické elektřiny, střety s ptáky apod.), pokud neohrozily bezpečnost letu do té míry, že byly hodnoceny jako vážný incident nebo letecká nehoda. Druhy incidentů, které mají z hlediska ICAO zvláštní význam pro zpracování rozborů směřujících k preventivním opatřením, jsou obsaženy v Dodatku C.
Vážný letecký incident - Incident, jehož okolnosti naznačují vysokou pravděpodobnost letecké nehody a je spojený s provozem letadla a v případě pilotovaného letadla se stal mezi dobou, kdy jakákoliv osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou, kdy všechny takové osoby letadlo opustily, nebo který se, v případě bezpilotního letadla, stal mezi dobou, kdy letadlo je připraveno k pohybu pro účely letu a dobou, kdy zastaví na konci tohoto letu a hlavní pohonná soustava je vypnuta.
Letecká nehoda - Je událost spojená s provozem letadla, která se v případě pilotovaného letadla stala mezi dobou, kdy jakákoliv osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou kdy jakákoliv osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou, kdy všechny takové osoby letadlo opustily nebo která se, v případě bezpilotního letadla, stala mezi dobou, kdy letadlo je připraveno k pohybu pro účely letu a dobou, kdy zastaví na konci tohoto letu a hlavní pohonná soustava je vypnuta.
Základními právními předpisy upravujícími šetření výše uvedených situací jsou:
1. Chicagská úmluva, zejména čl. 37 a příloha č. 13
2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES;
3. zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví, zejména §55a až §55c;
4. letecký předpis L 13 - Předpis o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů.
Příloha 13 Chicagské úmluvy o civilním letectví stanovuje pro signatářské země doporučení při kategorizaci, šetření a informování o nehodách mezinárodních civilních letů.
Podle těchto pravidel vede vyšetřování země, kde k nehodě došlo a vyšetřování se mají právo účastnit i zástupci země registrace, sídla dopravce, výrobce a konstruktérů letounu. Tito zástupci mají přístup na místo nehody, k troskám i všem ostatním důkazům, mají právo se účastnit čtení černých skříněk, mají právo na kopii všech dokumentů vztahujících se k nehodě atd. Předpis stanovuje, co má obsahovat a komu má být předána závěrečná zpráva a stanoví, že tato zpráva má být vydána do dvou měsíců od události. Pokud to z objektivních důvodů není možné, má být v tomto termínu vydána alespoň předběžná zpráva
Důvody vyšetřování – nejen zjištění příčiny nehody, ale hlavně navrhnout opatření k tomu, aby se podobná letecká nehoda nestala -předcházení leteckým nehodám (proaktivní činnost).
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) v České republice je organizační složka státu, jejímž úkolem je šetření leteckých nehod a vážných incidentů v civilním letectví.
Součástí závěru šetření (závěrečná zpráva) bývá bezpečnostní doporučení. V rámci své činnosti také shromažďuje, vyhodnocuje a zpracovává informace o takových událostech, projednává systémové nedostatky ohrožující bezpečnost a podílí se na vytváření koncepce bezpečnosti českého civilního letectví a přípravě podkladů pro změny legislativy a technologických předpisů. Letecké nehody a vážné incidenty oznamuje Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.
Od znaleckého posuzování v trestním řízení se toto odborné zjišťování liší tím, že jeho účelem není zjišťovat odpovědnost či vinu jednotlivých subjektů, ale objektivní příčiny událostí a navrhovat opatření k jejich prevenci. Obdobnou roli v drážní dopravě má Drážní inspekce.
Zjišťování příčin leteckých nehod v Československu bylo od roku 1946 přímo v působnosti ministerstva dopravy. Od roku 1948 je pak vykonávala Státní letecká správa, od roku 1952 Hlavní správa civilního letectví, od roku 1956 Ústřední správa civilního letectví, od roku 1958 opět Státní letecká správa, od roku 1965 Státní letecká inspekce. V České republice pak od roku 1997 Úřad pro civilní letectví
Speciální organizace pro šetření nehod byla ustanovena novelou č. 258/2002 Sb. zákona o civilním letectví č. 49/1997 Sb. od 1. ledna 2003 pod názvem Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod. Tato novela vložila do zákona o civilním letectví nový § 55a, jehož odstavcem 1 byl ústav zřízen. Hlavní motivací byla směrnice rady ES 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1994, která v rámci Evropské unie zavedla základní zásady pro vyšetřování nehod a událostí v civilním letectví. Její přijetí bylo jednou z podmínek vstupu České republiky do Evropské unie.
Vláda České republiky schválila usnesením č. 1006 ze dne 14. října 2002 Statut ústavu a jmenovala ředitele.
Novelou č. 225/2006 Sb. byl s účinností od 1. července 2006 název ústavu změněn. Slova „odborně technické“ byla nahrazena slovem „odborné“.[2] Nový statut ústavu, přijatý usnesením vlády č. 1247 ze dne 7. listopadu 2007, je účinný od 7. listopadu 2007.
Ústav v souladu se zákonem o civilním letectví a svým statutem zastupuje Českou republiku při odborném zjišťování příčin leteckých nehod a vážných incidentů mimo území České republiky, pokud na události mělo účast letadlo registrované v ČR nebo v ní figuruje český výrobce, český provozovatel nebo český projektant.
Ústav v rámci své činnosti komunikuje s Mezinárodní organizací pro civilní letectví, Úřadem pro civilní letectví, s leteckými dopravci, provozovateli leteckých činností, orgány státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, s úřady státní správy a orgány činnými v trestním řízení, vědeckovýzkumnými institucemi a orgány nebo subjekty ze států Evropské unie a orgány Evropské komise v oblasti bezpečnosti civilního letectví a prevence leteckých nehod.
Ústav stanoví zásady a náležitostí k získání odborné způsobilosti inspektorů a koordinuje a metodicky řídí teoretická a praktická školení expertů. Ředitel Ústavu podle potřeby jmenuje komise. V případech, kdy není důvod pro zřizování komise, uloží ředitel shromáždění a analýzu informací a určení příčiny incidentu inspektorovi.
V čele ústavu stojí ředitel, který je i statutárním orgánem ústavu. Ústav se organizačně člení na oddělení letových inspektorů, oddělení technických inspektorů a oddělení technickoekonomického rozvoje. K plnění úkolů může ředitel zřizovat dočasné pracovní skupiny, do nichž mohou být přizvání i externí odborníci. Ředitel předkládá vládě ČR prostřednictvím ministra dopravy výroční zprávu o činnosti Ústavu za uplynulý kalendářní rok.
Standardy a doporučené postupy k odbornému zjišťování příčin leteckých nehod letadel byly prvně přijaty Radou 11. dubna 1951 na základě ustanovení Článku 37 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944) a označeny jako Příloha 13 k Úmluvě.
Dle platné legislativy je jediným cílem odborného zjišťování příčin LN a Incidentů stanovení účinných preventivních opatření. Účelem takovéhoto procesu není posuzovat vinu nebo odpovědnost za zavinění.
Legislativa EU
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014
• Prováděcí nařízení komise (EU) 2015/1018 (události podléhající povinnému systému hlášení dle nařízení číslo 376/2014)
• Rozhodnutí komise (ES) o přístupových právech k centrální evidenci bezpečnostních doporučení ze dne 5. prosince 2012
• Příloha I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1139 - ANEXOVANÁ LETADLA
Legislativa ČR
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
Dokumenty ČR
• Letecké předpisy řady L (L13 - o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů)
• Dohoda o součinnosti mezi ÚZPLN, Policejním presidiem ČR a Nejvyšším státním zastupitelstvím
• Dohoda o vzájemné koordinaci a výkonu činností v oblasti civilního letectví
• Dohoda o vzájemné spolupráci mezi MV GŘ HZS a ÚZPLN
• Dohoda o spolupráci při zajišťování služby pátrání a záchrany letadlům a sportovním leteckým zařízením.
• Dohoda o spolupráci mezi ÚZPLN a Řízením letového provozu České republiky s.p.
• Metodická směrnice pro šetření leteckých nehod
• Formuláře
• Údaje o posádce letadla
• Informace o letadle.
Stanovení týmu vyšetřovatelů: Je sestaven vyšetřovací tým, který je tvořen odborníky v různých oblastech, jako jsou letectví, mechanika, lidské faktory a meteorologie. Tým bude vést vyšetřování podle příslušných mezinárodních standardů a předpisů.
Zabezpečení místa nehody: Po zjištění letecké nehody je prvním krokem zabezpečit místo nehody. To zahrnuje ohraničení a zajištění oblasti, aby se minimalizovalo riziko dalších poškození nebo ztráty důkazů.
Zjištění faktů: Dalším krokem je zjištění informací o letadle, posádce, letovém plánu a předchozích událostech. Záznamy o letu, komunikační záznamy, záznamy radaru a další důkazy jsou shromážděny a analyzovány.
Analýza letových zapoisovačů, jsou-li k dispozici: Flight Data Recorder a Cockpit Voice Recorder jsou důležitými zdroji informací o letu. Tyto zařízení jsou získány a jejich data jsou detailně analyzována. Data z černých skříněk poskytují informace o letových parametrech, komunikaci v kokpitu a dalších relevantních faktorech.
Forenzní analýza: Pokud je to nezbytné, provede se detailní forenzní analýza, která zahrnuje zkoumání trosek letadla, motorů, systémů a dalších fyzických důkazů. Tato analýza může odhalit příčinu nehody, například selhání komponentu, poškození struktur nebo explozi.
Analýza lidského faktoru: Vyšetřovatelé se zaměřují také na lidské faktory, jako je rozhodování a chování posádky, vliv stresu nebo únavy. Provádí se analýza výcviku a kvalifikace posádky.
Závěrečná zprávy: Vyšetřovatelů sestaví závěrečnou zprávu určující příčiny letecké nehody a vydají doporučení, aby se obdobná nehoda neopakovala
Na základě této kapitoly student:
Pochopí důvody vyšetřování leteckých nehod
Definuje úlohu ÚZPLN
Popíše jednotlivé kroky průběhu vyšetřování letecké nehody
Doporučená literatura a další zdroje: