Tato část definuje pojem terorismus, jeho význam a důsledky pro letectví. Uvádí také příklady teroristických činů v letecké dopravě po 11. září 2001.
"Terorismus můžeme chápat jako úmyslnou, systematickou vraždu, mrzačení nebo ohrožování nevinných lidí s cílem zastrašit a vzbudit strach a tím dosáhnout politickou či taktickou výhodu obyčejně tak, aby bylo možné ovlivnit veřejnost."
Stručný přehled některých teroristických útoků po 11. září 2001:
12. řijna 2002 - 202 lidí z 21 krajin zemřelo při útocích na indonézském ostrově Bali, které spáchala místní islamská organizace Džamaá Islamíja, údajně napojená na síť al-Káida.
26. řijna 2002 - útok čečenského komanda na moskevské divadlo Dubrovka a následné akce policie si vyžádaly životy 128 civilistů a 40 teroristů. Většina zemřela na otravu plynem, který použily ruské jednotky.
2. března 2004 - deset samovražedných atentátů v Bagdádě a ve městěe Karbalá v den šíitského svátku ašura si vyžádala 180 mrtvých.
11. března 2004 - 191 mrtvých si vyžádaly výbuchy na třech vlakových stanicích v centru Madridu. K činu se údajně přihlásila al-Káida.
3. září 2004 - více než 330 lidí (včetně 172 dětí) zemřelo po útoku ruských jednotek na školu v severo osetském městě Beslan. Skupina asi 30 čečenských teroristů tam tři dny zadržovala 1200 rukojemníků.
07. července 2005 - okolo 37 mrtvých a více jako 700 zraněných si vyžádaly bombové útoky v centru Londýna.
OSN přijala následující úmluvy:
Úmluva o trestních činech a některých jiných činech spáchaných na palubě civilních letadel (Tokio, 14. září 1963).
Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel (Haag, 16. prosinec 1970).
Úmluva o potlačení protiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectva (Montreal, 23. září 1971).
Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajících mezinárodní ochranu včetně diplomatických zástupců (New York, 14. prosinec 1973).
Úmluva o fyzické ochraně jaderného materiálu (Vídeň, 26. řájen 1979).
Mezinárodní úmluva proti braní rukojmích (New York, 17. prosinec 1979).
Protokol pro potlačování nezákonných aktů násilí na letištích sloužících mezinárodní civilní dopravě (Montreal, 24. únor 1988 - dodatek a rozšíření Montrealské smlouvy z roku 1971).
Úmluva o zamezení nezákonných aktů proti bezpečnosti námořní dopravy (Řím, 10. březen 1988).
Protokol o stíhaní nezákonných aktů proti bezpečnosti plavajících plošin v pevninské plytčině (Řím, 10. březen 1988).
Úmluva o označovaní plastických trhavin na účely jejich identifikace (Montreal, 1. březen 1991).
Mezinárodní úmluva o potlačovaní teroristických bombových útoků (New York, 15. prosinec 1997).
11. září 2001 nám všem ukázal, že terorizmus může být potencionální hrozba nejenom pro ty slabší, ale i pro ty nejvyspělejší a najsilnější krajiny světa, jakou byly v tomto tragickém případě Spojené státy americké.
Už v roce 1999 hlavní představitelé států EU spustili určité kroky s cílem posílit pravomoci Evropské unie v oblasti justice a vnitřních záležitostí.
21. září 2001 Evropská rada, tzn. hlavy států a vlád Evropské unie, přijímají akční plán na boj proti terorizmu.
3. říjen 2001 Evropská komise navrhuje, aby členské státy zamrazily všechny prostředky patřící dvaceti sedmi organizacím a jednotlivcům podezřelým z financování teroristických aktivit.
12. prosinec 2001 Komise sestavuje skupinu vědeckých expertů v boji proti biologickému a chemickému terorismu.
Dne 13. června 2002 jsou přijata Radou ministrů dvě rámcové rozhodnutí s cílem, abyteroristé nemohli najít útočiště v jiné evropské krajině, která by byla k nim shovívavější:
Vytvoření evropského zatykače.
Definici společné koncepce teroristického trestného činu, kterou všechny členské státy musí začlenit do svých právních systémů a stanovuje minimální úroveň trestných sankcí za tento typ přestupku.
28. února 2002 Evropská unie vytváří Eurojust s cílem zjednodušit interakci soudních orgánů. Doplňuje se akční plán z roku 2001 proti terorismu a přesměrovává jej směrem na sedm hlavních cílů :
posílit mezinárodní úsilí na potlačení terorismu;
zredukovat přístup teroristů k zdrojům;
zvýšit vyšetřovací a stíhací schopnost
ochraňovat bezpečnost mezinárodní dopravy a zavést účinné systémy kontroly hranic;
posílit koordinaci mezi členskými státy a taktéž schopnost EU předvídat a zpracovat důsledky teroristického útoku;
identifikovat faktory, které přispívají k náboru teroristů;
přivést třetí státy k tomu, aby se více angažovaly v boji proti terorismu.
Zavádí se nový mechanismus výměny informací, hlavně mezi trestními a soudními orgány a informačními službami.
Dne 10. června 2004 Komise zveřejňuje zprávu zkoumající opatření skutečně přijaté členskými státy za účelem harmonizace s rámcovým rozhodnutím z června 2002 proti terorizmu. Vyplývá z něj, že k tomuto dni stále mnoho členských států ještě nepřijalo evropské legislativní opatření.
Dne 16. června 2004 Komise schvaluje zprávu, která navrhuje Radě a Parlamentu cíl, podle kterého represívní(donucovací) služby určitého členského státu by měly mít přístup k databázím jiného členského státu.
Aby bylo vůbec možné bojovat proti terorismu, je potřebné zapojovat do všech výkonných složek i občany. Terorismus narušuje stabilitu mezinárodních vztahů.
Aby byl boj proti globálnímu terorismu a organizovanému mezinárodnímu zločinu efektivní, musí být efektivní i mezinárodní spolupráce, což se bohužel ne vždy daří. Celý systém je potřebné integrovat, více koordinovat a přesměrovat na regiony a obce. Klíčem k včasnému varování jsou zpravodajské informace. Státy musí investovat více do tajných služeb a především lépe kontrolovat efektivitu jejich práce. 11. březen je považován za evropský den památky obětem terorismu.
Na základě této kapitoly student:
bude umět definovat terorismus
popíše stručný přehled terorismu v letectví
charakterizuje důležitost mezinárodní spolupráce oblasti terorismu
Doporučená literatura a další zdroje:
KELLER, Ladislav a Bohdan KOVERDYNSKÝ. Únosy dopravních letadel v Československu 1945-1992. Cheb: Svět křídel, 2012. Svět křídel. ISBN 978-80-87567-11-1.